Dnešní zatím nedodělaná malba tílka. Čeká mě na tom ještě hodně práce... Malba mě tak fascinuje a vlastně tak deptá, hrozně ráda bych jednou rozluštila její tajemství a dokázala přenášet všechny krásy kolem sebe na papír...
Placebo - Pure Morning
Zamilovala jsem se - jak do hudby, tak záběru 1:35...
To je tak, když kreslím botanické ilustrace celé dny a v přestávkách skicuji sebe v zrcadle na rozcvičení ruky. (Fakt si ani nedokážete představit, jak mě to baví - a to i přes to, že se nad tím mnohdy rozčiluju, že se divím, že mě šlak netrefí.)
Pár skic z výletu s babičkou, dědou, malou sestřenkou a bratránkem. Zajeli jsme si do Velkých Losin do lázní.
Skici jsou poněkud roztřepané, protože jsem kreslila vždy, když jsem vylezla rozklepaná z bazénu, kde jsem plavala - tedy pokud se tomu tak dá u mě říci, protože plavat pořádně neumím a celkově s mou kondičkou je to v háji...
Byl to fajn den - odjížděla jsem s pocitem, že jsem udělala něco pro své zdraví a také, že jsem čas jen tak nepromarnila lenošením, ale kreslením.
Pár skic ještě z prázdnin. Pokreslený skicák jsem až teďkom nafotila, tak se nedivte, že je přidávám tak pozdě. Jinak skic mám nafocených hodně, takže je sem budu postupně přidávat.
No, a z mého těšení se na školu se vyklubala angína jako řemen. Takže se po pondělku kurýruju doma. Krucipísek s nemocemi. Člověk se konečně těší do školy a ono zase nemoc... Ugrh.... Alespoň můžu v klidu číst něco z povinné četby a pomaličku dokončovat ilustrace do dalšího čísla časopisu. Toť jsou jediné plusy.
No, tak dnes byl první den školy. Pro mě teď úplně něco nového, protože jdu do prváku.
Ráno a i v neděli večer jsem byla opravdu celkem dost vyklepaná, ale vše se tak nějak zvládlo. Ještěže jsem jela do Ostravy spojem, který jel o hodinu dřív, jinak bych probloudila celé slavnostní zahájení školního roku - to víte, člověk si splete strany a je hnedka... v háji.
Je to zvláštní vidět mé budoucí spolužáky. Hrozný nezvyk, nevidět ty stejné tváře jako doposud, se stejným mrzutým očekáváním a napruzeným výrazem - už zase škola a další rok...
Dojmy mám zátím ani né moc dobré, či moc špatné. Spíš neutrální. Ale opravdu se těším na hodiny kreslení a na to, až budu skicovat nové tváře o přestávkách. Taky se moc těším na dějiny umění. Dokonce mě nyní i představa, že v nové škole nabydu nové informace a znalosti neskutečně těší... :)
Když jsem přijela domů, zašla jsem si ještě zjistit informace na nádraží ohledně pětiměsíčníku a po cestě zpátky domů jsem se stavila do Hanky (obchodu) pro něco dobrého na cestu - k poslechu "empétrojky". U pokladny jsem zahlédla rozbalený časopis Příroda - už mi zasvítila očka a v duchu jsem si říkala "snad to bude to číslo...". Drapsla jsem ho, listovala, listovala až jsem dolistovala na stranu dvadesát dva. V tu ránu jsem zářila jako slunce nejjasnější. Tak nějak dobře to zahřálo na duši a nakoplo zase dál - no a to těch nakopnutí ať makám víc dneska bylo až až. :D
Takže tady se s váma o to podělím.
Wanastowi vjecy - Bludičky
Ráno ve vlaku jsem si ještě skicovala, tak bych to tady k tomu článku mohla přihodit. Takže až skici nafotím, šoupnu je sem.
Já vám nevím... Radějc jdu malovat, ať příjdu na to jak. Mám teď hroznou chuť s tím zase něco dělat a vůbec něco dělat.
No a zítra začne škola. Myslela jsem si, že se budu těšit, ale mýlila jsem se. Akorát z toho mám divně v žaludku a v sobě děsný respekt z té velké budovy umělecké školy. Bude to zajímavé. Snad nebudu hned ze začátku působit dojmem ucha největšího kalibru.
