Leden 2012

Talentové a přijímací zkoušky v Brně a Ostravě

29. ledna 2012 v 12:52 | Teris |  Moje kecy
Konečně. Talentové i přijímací zkoušky v Brně i Ostravě už mám za sebou. To bylo nervů, to bylo starostí a v podstatě kvůli ničemu, ačkoliv obavy k tomu prostě patří.

Takže, začnu s tím Brnem…
Vyjížděli jsme v pondělí brzo ráno. Tak, abychom na zkoušky dorazili včas. Ráno jsem si vše ještě několikrát překontrolovala, abych se ujistila, že na nic nezapomenu. "Výborně, všem mám." Ujistila jsem se. Ještě než jsme vyjeli, vzala jsem si do kapsy drobného porcelánového slona od rodičů a kočičku, kterou jsem dostala od kamarádky Míši pro štěstí.
Tak a může se vyrazit.

Cestu jsem si užívala. Strašně ráda jezdím v autě za tmy. Ke sledování krajiny, která se pomalu probouzela do ospalého rána, jsem si pustila písničky v mp3. Hodně mě to uklidnilo a dodalo odvahu… Poslouchala jsem, kochala se krajinou a najednou jsem se probudila až v Brně, kde brácha trochu zabloudil. Naštěstí se včas odbloudil a nakonec jsme tu uměleckou školu našli.

Dveře školy byly robustní mohutné a šly otevřít velmi ztěžka. Jen co jsem je pootevřela, hned jsem cítila závan atmosféry plné nápadů, umění, inspirace a toho všeho, co tak miluji.

Zamířili jsme do třetího patra, kde vykonávali zkoušky uchazeči, hlásící se na obory ilustrace a malby. Na začátku chodby zdobené po obvodu stejně jako schodiště pracemi studentů školy, seděla paní, která zapisovala příchozí a rozdávala lístečky s čísly. Já dostala číslo osmdesát čtyři a odevzdala jsem své domácí práce.

Byla jsem tak vyklepaná, že abych se uklidnila, vytasila jsem skicák a začala skicovat ostatní. Bylo to trochu zvláštní, jako by mě toho kreslení ten den ještě nečekalo tolik… Musím ale říci, že mě to dost uklidnilo a vytřepaná ruka dostala zase trochu jistoty, ale nervózní jsem byla jako nikdy.

Takže jsem skicovala přítomné v učebně, než přišel pan profesor, se zadáním úkolu a dvěma modely, kteří si sedli na židle doprostřed kruhu z lavic. Bylo to skvělé, oba dva, dívka i kluk, měli krásné a zajímavé obličeje + kluk měl u mě body navíc za dlouhé vlasy. Kreslila jsem jej, a protože už jsem jej za chvíli měla dokresleného, vzala jsem si ze své zásoby papíru papír další a kreslila i pózující dívku. Když se po hodině a půl vysbírávaly práce, přítomný profesor se mě udiveně optal "Vy máte dvě kresby??". Nejistě jsem přikývla, upřímně jsem si připadala trochu hloupě.

Následovala patnáctiminutová přestávka s rodiči, kteří byli pomalu ještě víc nervózní než já. Prošla jsem se po chodbě a koukala na práce žáků školy.

Následoval druhý úkol a to ilustrace z fantazie. Měli jsme na výběr z třech literárních děl - Kohoutek a slepička, Tři mušketýři a Pán Prstenů. Bylo jasné, co si vyberu a pustila jsem se do práce. Pána Prstenů jsem četla, takže jsem měla výhodu a nemusela jsem kreslit podle filmové předlohy. Myslela jsem, že to za tu hodinu a půl nestihnu, ale nakonec stihla a nevypadalo to podle mého skromného úsudku ani nijak extra špatně, kupodivu…

Teď byla hodinová přestávka na oběd, takže jsme s rodičovstvem vyrazili do Brna. Byla jsem jako v transu, bylo tam tolik budov, tolik míst, tak krásné parky co bych kreslila a malovala do aleluja! Plus přímo vedle školy byla obrovská prodejna s výtvarnými potřebami, kde bych chtěla i umřít! :D

Přišel na řadu třetí úkol. Do učebny vešel další profesor s mísou rozpůlených paprik. Každému dal jednu a zadal úkol. Měli jsme tužkou nakreslit papriku, tak, aby šly vidět všechny plochy - lesklá, dužina, zrníčka a umístit dobře do formátu a tak podobně. Já protože jsem detailista jako sviňa, jsem začala pečlivě stínovat, jenže čas byl neúprosný, tak jsem musela zrychlit, tím pádem to neudělat s takovými detaily, jak bych chtěla, což mi hrozně drásalo nervy. Nakonec jsem to stihla, ale vyloženě jsem se za tu práci styděla, protože nebyla tak propracovaná - no jo, hodina a půl, je hodina a půl.

Po přestávce následoval poslední výtvarný úkol. Taková spíš odpočinková práce. Měli jsme ze dvou papírů - tmavšího a světlejšího - vytvořit pomocí nůžek a lepidla něco na téma - artista. Hned mě napadlo, při pohledu na ty dva papíry, že bych mohla udělat artistu kostlivce - vytrhala jsem části těla, tužkou na ně nakreslila jakoby svaly a ze světlejšího papíru jsem vystřihla kosti - nechtělo se mi s tím moc hrát, tak to bylo podáno spíš tak dětsky. Každopádně to nebylo nic valného, byla jsem už velmi utahaná, což se promítlo i v mé práci…


Po talentovkách jsme s rdiči zašli do ono "království" papírnictví a mám kupu papírů, skicářů a obrovskou sadu pastelů, se kterými se musím naučit kreslit.

Tak, to byl takový stručný (?) popis talentových zkoušek v Brně. :)


Nyní přijde na řadu Ostrava - poněkud stručněji než Brno.

Stejně jako když jsme jeli do Brna, tak jsem stávala brzy ráno. Zkontrolovala jsem si nachystané věci, naskládali jsme je do auta a vyrazili jsme. Byla jsem už poněkud klidnější, než když jsem jela do Brna, teď už jsem přibližně věděla, co mě čeká a vlastně jsem se i na úkoly těšila.

První úkol byly dvě ilustrace tuší podle dvou básniček na A3, kterou jsme si čarou měli rozdělit na dvě poloviny. Práce tuší mě moc bavila, ač začátek mi dal teda zabrat. Hned ze začátku jsem se seznámila se sousedící dívkou Eliškou, takže to bylo moc fajn.

Přišel na řadu další úkol - portrét podle živého modelu a A2 papír (velikost papíru mě v Ostravě moc potěšila, protože v Brně jsme kreslili pouze na A3). Práci jsem měla hotovou rychle, tak jsem si vytáhla skicák a skicovala sádrového svalovce, který byl v místnosti. Občas jsem svůj portrét zkoukla a případné věci, co se mi nezdály, jsem poopravila.

Následovala přestávka na oběd. S mamkou jsme šly do restaurace blízko školy, rychle jsem do sebe oběd naházela a utíkala jsem do posledního patra školy na třetí výtvarný úkol, kterého jsem se bála - hodně bála. Měli jsme namalovat barvami zátiší a s barvami já neumím, ale k mému překvapení, mi přálo štěstí a dařilo se mi. Takže jsem stihla namalovat i pozadí. Nevypadalo to moc špatně, ale přesto se biju do hlavy, jak může někdo namalovat takovou matlaninu. No jo, musím trénovat a trénovat.


A konečně přišel na řadu úkol poslední. Byla to práce s pastelem (jak jsem to uslyšela, musela jsem se pokřížkovat, protože s pastelem zrovna dvakrát kamarádi nejsme). Zadání úkolu znělo "Narozeninová oslava/párty". Narychlo jsem si načrtla několik návrhů do skicáře a poté vybrala ten nejsympatičtější. Tak jsem nakreslila kruh kníračů s narozeninovými čepičkami a doprostřed kruhu dost se zapálenými svíčkami, který knírače osvětloval. Práci jsem měla zase velmi rychle hotovou, takže jsem si zase skicovala.

Po skončení talentových zkoušek jsme měli čekat na výsledky dole, v aule školy. Tak jsme čekali. Nervy jsem si málem ukousala nehty, než přišel pan učitel s papírem plným čísel, které pokračují v přijímacím řízení. A ano, byla jsem mezi nimi! Uvnitř mého člověka jsem radostí dělala přemety ve vzduchu.
Tak, to byly talentové zkoušky v Ostravě.

Další den jsem jela, tentokráte sama do Ostravy na přijímací zkoušky. Byla jsem vyklepaná jako ratlík, hodně jsem se připravovala a učila, o prázdninách dvakrát četla bychli encyklopedii o dějinách umění, tak jsem si říkala, že snad něco budu vědět… Testy nakonec nedopadly dvakrát valně, ale alespoň že slohovou práci jsem měla za plný počet bodů.

Devatenáctého jsem jela vlakem s mamkou do Brna na přijímací zkoušky. Byla jsem z toho nadšená (né kvůli testům a pohovoru, co mě čeká, ale kvůli toho, že po několika rocích dopisování si, se konečně setkám s Maky/Jessie. Osůbkou, která pro mě vždy byla inspirací a motorem, který mě poháněl a pohání kupředu)… Byl to nádherný den, když pominu ty nervy z přijímaček. Moc jsem si jej užila a potkala skvělého člověka. :)


Spolužačky

4. ledna 2012 v 19:40 | Teris |  Ilustruju
Spolužačky skicované o přestávkach a tak různě ve škole.


Návštěva

3. ledna 2012 v 19:29 | Teris |  Ilustruju
...byla u nás návštěva. Od malovaní jsem si nachvíli dala pauzu a skicovala.

Malba konvičky

2. ledna 2012 v 21:59 | Teris |  Ilustruju
Na Vánoce jsem dostala sadu temper. Musela jsem je vyzkoušet.
Zatím mi malba moc nejde, teprve objevuji a zkouším jak s touto technikou pracovat. Maluji teď ale co se dá (a kreslím také - no jo, připravuji se na talentové zkoušky, které mě čekají za týden ), takže snad to brzy půjde lépe...
Všem přeji krásný Nový rok, hodně štěstí, zdraví a spoustu splněných cílů a přání!

Tužka - spolužáci

2. ledna 2012 v 21:58 | Teris |  Ilustruju
Starší skici spolužáků...